Paní obloha

Paní obloha

(Věnováno dětem)

Večer princeznou je tmavou,
má šaty jak kus sametu,
rej hvězdiček nad hlavou,
na čele zlatou kometu.

Kdo že je jejím princem?
S kým vstává zas a chodí spát?
Večer měsíc, ráno zlaté slunce,
to už bys měl ale dávno znát...

Ráno má zas jinou tvář,
a den jí modré šaty obléká,
z obláčků vějíř a na líci zář,
cesta za princem je ještě daleká.

Kdo že je jejím princem?
S kým vstává zas a chodí spát?
Večer měsíc, ráno zlaté slunce,
to už bys měl ale dávno znát...

Večer měsíc, ráno zlaté slunce,
to už bys měl ale dávno znát...