Zimní
03.01.2011 21:32
Zimní
Sníh, můj tichý společník,
co bílý je a věrný jako sluha,
či jako pes, ulehl na chodník,
a občas rozplývá se, občas křupe ztuha.
To jak rozmarná zima,
si právě usmyslí.
Přestože tolik zebe,
a ani tváře zkřehlé ohřát neumí,
díky, že tu dýchá místo tebe,
na dlaně mé i ramena, i za tvé svědomí.
Co myslí jenom na sebe,
tak jak rozmarná zima.
(Uvěříš, až tě taky jednou zazebe.)