Mateřská

Mateřská

Něžný dotyk její drobné dlaně,
tě každý večer do postýlky provází,
když nasadí si brýle
a v šustotu stránek obrácených
v pohádkové knize
ožívají princezny, šaškové i saně,
chrabří rytíři i kominíčci od sazí,
jak měkkým hlasem předčítá
o zámku v běloskvoucí mlze.

Na hladkém čele se jí první
z drobných starostlivých vrásek usadila,
čas na kráse jí neubral
a v šustotu roků obrácených
stránek kalendáře,
dál zůstane ti v paměti i pro dny všední,
pro neděli, pro svátek, taková jak byla,
když jako malý sedával si s ní
nad stránkami slabikáře.

Něžný dotyk její drobné dlaně
už tě nikdy u srdíčka nezahřeje,
na stole brýle leží,
v šustotu listí rozložitých korun
stromů schovaná.
Za každou zabouchnutou okenicí
marně bortíš příkré schůdky od zastávky naděje,
nic hrozného se neděje,
jen jak to bývá...
Schovaná.